Pomsta může být sladká. A když se na ni dlouho chystáte, dlouho ji připravujete, pak může být pomsta ještě sladší.
Mladá a velmi úspěšná žena jménem Jane neměla lehké dětství. Kvůli ne příliš harmonickým vztahům v rodině Jane uzavřela své city před celým světem. Není schopna milovat. Není schopna nic cítit – především ne empatii. Sama o sobě tvrdí, že je sociopatka. Jediná osoba, kterou Jane kdy údajně snad i možná milovala, byla její nejlepší kamarádka Meg, se kterou se seznámila ještě na škole. Trávily spolu spoustu času a pro Jane byla Meg vším. Její rodinou. Jejím životním sluncem. Ona jí ukazovala, jak se chovají normální lidé.
Pár let po tom, co se jejich cesty rozdělily, protože Jane dostala lukrativního zaměstnání v Malajsii, Meg umírá. Páchá sebevraždu. A může za to její přítel Steven, kterého Jane neměla ráda od samotného začátku jeho vztahu s Jane. Vidí totiž na něm to, co si Jane nechce přiznat. Zlého, manipulativního a despotického muže, který systematicky Meg zraňuje tak dlouho, až upadne do hluboké deprese a ukončí svůj život. Když se Jane dozví, že je Meg mrtvá, vrací se z Malajsie zpět do USA. Změní svou identitu, částečně svůj vzhled, svůj styl oblékání a z poměrně bohaté, racionální a rozhodné ženy se úmyslně stává slabá, nenápadná a jemná žena. Má za cíl jediné – vetřít se do Stevenova života a pomstít Meg.
Anotace k této knize mne velmi zaujala. Těšila jsem se na ni a vychutnávala si nějaký čas tajemno, které ve mne název knihy vyvolal. Půvab pomsty – cítíte to? To v sobě může ukrývat mnohé… A možná právě proto jsem měla od knihy velká očekávání. Čekala jsem precizně připravenou pomstu, která dotyčného zničí. Celou dobu, v průběhu čtení, jsem si přála, aby ten ubohý Steven trpěl. Trpěl jako kůň. Musím přiznat, že jeho charakter autorka vykreslila tak dokonale, že jsem ho opravdu nesnášela. A téměř každá jeho věta, která v knize zazněla, ve mne způsobila silnou touhu dotyčnému dát pravý hák. A pak i levý, a pak i kopanec do… však víte. Je pro mne totiž naprosto nepředstavitelné, aby se muž k ženám choval tak, jak se k ženám choval Steven.
Jane se mu chytře vloudila do života. Zapůsobila na něj svou naivitou a pomaličku se k němu přibližovala a přibližovala. Celý příběh nám byl podáván z pohledu Jane. Jako by k nám celou dobu promlouvala a dávala nám tím jasně najevo, co si něm myslí. Tady musím spisovatelku pochválit. To se jí skutečně moc povedlo. Jenomže tenhle způsob vyprávění má jednu nevýhodu – mnoho filozofických odstavců a málo přímé řeči. Pokud se čtenář nerad „topí“ v mysli hrdiny, může to maličko kazit požitek z četby.
To vše bych spisovatelce ještě odpustila. Co jí však nemůžu odpustit je to, jak příběh zakončila. Čekala jsem celou dobu na nějakou velkou akci. Na něco ohromného, co ho naprosto zničí. Čekala jsem, jak bude chtít Steven páchat sebevraždy, nebo jak bude někde zahrabaný v lese… jak bude prosit o odpuštění a bude oplakávat své činy. Čekala jsem jak si budou tváří v tvář hledět do očí a on bude prosit o smilování. Čekala jsem stupňující se napětí, vyvrcholení děje. Ale ničeho takového jsem se v knize nedočkala. Ano, došlo k pomstě. A ano, Steven nejspíše skutečně trpěl, ale domnívám se, že se tomuto zakončení spisovatelka věnovala velmi povrchně. Jako by dlouho autorka nevěděla, co si se samotným koncem počít a pak prostě vytáhla něco, čím to ukončila. Čekala jsem něco promyšlenějšího. Celou dobu čtete příběh, který má vyústit v nějakou velkou pomstu, ale já jsem měla dojem, jako by ta pomsta utekla moc rychle. Jako by o ni byla pouze zmínka. Vzdálená zmínka. To mne trošku mrzí, protože kdyby se spisovatelka více zaměřila na tuto část, mohla z toho být výborná kniha. Z téhle pomsty si však já neodnáším sladký pocit. Odnáším si pouze průměrný pocit.
Děkuji za zaslání recenzního výtisku Databázi knih a společnosti Albatros Media.
Hodnocení:
