Když jsem se pouštěla do šestého dílu série s Washingtonem Poem, měla jsem velká očekávání. Předchozí díly mě totiž přesvědčily, že M. W. Craven patří mezi autory, kteří umí napsat detektivku tak, že čtenáře nepustí ani na chvíli. Po dočtení Křesla vykoupení ale můžu říct, že moje očekávání nejen splnil, ale v mnoha ohledech i překonal. Pro mě je to jedna z nejlepších knih celé série a zároveň jeden z nejlepších thrillerů, které jsem kdy četla.
Příběh začíná nálezem brutálně zavražděného muže přivázaného ke stromu. Na první pohled jde o další neobvyklou vraždu, ale postupně se ukazuje, že případ sahá hluboko do minulosti a souvisí s tragédií starou patnáct let. Přestože se děj může zdát složitý, autor ho vede s naprostou jistotou. Každá nová informace dává smysl, každá stopa má své místo a čtenář má neustále pocit, že se blíží rozuzlení. Jenže právě ve chvíli, kdy si myslí, že už všechno pochopil, přijde další zvrat, který převrátí celý případ vzhůru nohama.
Na celé sérii nejvíc obdivuji způsob, jakým M. W. Craven pracuje s napětím. Nevsází jen na krvavé vraždy nebo šokující odhalení, ale především na psychologii postav a promyšlené vyšetřování. Díky tomu jsem měla pocit, že jsem součástí případu a snažím se jednotlivé střípky skládat společně s vyšetřovateli. Autor navíc dokáže čtenáře nenápadně odvádět od správného řešení, aniž by působil nefér. Když se nakonec odhalí pravda, všechno do sebe zapadne a člověk si uvědomí, že měl všechny potřebné informace před očima už mnohem dřív.
Velkou zásluhu na kvalitě knihy mají hlavní postavy. Washington Poe je přesně takový vyšetřovatel, jakého mám v detektivkách ráda. Je inteligentní, tvrdohlavý, často jedná podle vlastního úsudku a nebojí se porušit pravidla, pokud věří, že to povede ke spravedlnosti. Není dokonalý, a právě proto působí lidsky. Přestože je hlavní tváří celé série, moje nejoblíbenější postava je jednoznačně Tilly Bradshawová.
Tilly je podle mě jednou z nejzajímavějších postav současných detektivek. Je geniální analytička, která dokáže během chvíle odhalit souvislosti, kterých si ostatní ani nevšimnou. Zároveň je ale svá, upřímná a často říká věci přesně tak, jak je vidí. Její odlišnost autor nepoužívá jako laciný prostředek k pobavení, ale jako přirozenou součást její osobnosti. Právě díky tomu jsem si ji oblíbila už v prvním díle a s každou další knihou ji mám raději. Chemie mezi ní a Poem funguje výborně a jejich spolupráce je jedním z hlavních důvodů, proč se k této sérii stále vracím.
Velmi silnou stránkou knihy je také atmosféra. Anglické prostředí má své nezaměnitelné kouzlo a autor ho umí skvěle využít. Při čtení jsem si dokázala živě představit místa, kde se příběh odehrává, a měla jsem pocit, jako bych byla přímo uprostřed vyšetřování. K tomu přispívá i svižné tempo. Kniha nemá hluchá místa a každá kapitola přináší něco nového. Často jsem si říkala, že přečtu už jen jednu kapitolu, ale nakonec jsem pokračovala dál, protože jsem jednoduše potřebovala vědět, co se stane.
Líbí se mi také, že autor nepíše pouze o vraždách. Pod povrchem napínavého příběhu se objevují témata viny, vykoupení, traumatu i toho, jak minulost dokáže ovlivnit celý lidský život. Díky tomu není kniha jen obyčejnou detektivkou, ale nabízí i prostor k zamyšlení nad tím, jak složité mohou být lidské osudy a jak tenká někdy bývá hranice mezi viníkem a obětí.
Křeslo vykoupení: Velmi povedené…
Když jsem se pouštěla do šestého dílu série s Washingtonem Poem, měla jsem velká očekávání….
V moci zla: Zlo ukryté v tichu amišské komunityV moci zla:
Kriminální román V moci zla od Lindy Castillo je dalším velmi povedeným dílem ze série s policejní…
Panáček z popela: Když se minulost ozývá
Zdenka Hamerová patří mezi české autorky, které dokáží psát čtivě, srozumitelně a přístupně pro široké…
V kopřivách: Tajemství, která pálí jako kopřivy
Knihy Jiřího Březiny mají pro mě jedno společné: dostanou se hluboko pod kůži ještě dřív,…
Hladina krve: Odhalení skrytého zla
Když jsem začala číst Hladinu krve Evy Brykner, netušila jsem, jak hluboko se ponořím do temných zákoutí…
Surová krása Aljašky a napínavý příběh – recenze Pod hladinou
Dana Stabenow je autorka, která si ve světě kriminalistiky a detektivních příběhů s aljašskou tematikou…
Hon na mrtvého – Psychologický thriller, který vás nepustí
Hon na mrtvého je prvním dílem série o Davidu Rakerovi, kterou Tim Weaver uvedl do světa…
Zločin na Capri: Capri zavoní, zločin však přijde pozdě
Zločin na Capri, první díl nové série Vraždy pod sluncem od Anderse de la Motteho,…
Vraždi všímavě: Jak zabíjet s klidem v duši
Kniha Vraždi všímavě od německého autora Karstena Dusseho představuje originální spojení detektivního žánru, černého humoru a tématu…
Noční lovec: Psychologická hloubka, drsnost, nápadité násilí
Noční lovec, třetí díl série s detektivem Robertem Hunterem od Chrise Cartera, patří mezi tituly,…
Profil zabijáka: Moderní thriller s umělou inteligencí
Audiokniha Profil zabijáka od Helen Fieldsové v českém překladu Nely Knapové a v podání Jany…
Ztracené děti: Další temné stíny amišské komunity
Linda Castillo už několik let patří mezi stálice detektivního žánru a její série s policejní…
Botanik: Autor opět dokázal, že umí…
Britský autor M. W. Craven se v posledních letech pevně usadil mezi nejvýraznějšími tvůrci současné…
Kurátor: Jak se mi po Tilly už stýskalo!
Kurátor je třetím dílem série Washington Poe od britského autora M. W. Cravena, který se…
Modlitba za mlčení: Temný a brilantní příběh, který vás pohltí
Kniha Modlitba za mlčení je druhým dílem strhující série Případy Kate Burkholderové a Linda Castillo v ní opět dokazuje,…
Slib mlčení: Strhující detektivka, která vás nepustí
Slib mlčení od Lindy Castillo je dechberoucí úvodní díl série o Kate Burkholderové, který vás okamžitě…
Přečetla jsem všechny předchozí díly série a až na jeden mě všechny nadchly. Křeslo vykoupení se ale podle mě řadí k úplné špičce. Je vidět, že autor své postavy dokonale zná a umí je dál rozvíjet, aniž by ztrácely svou přirozenost. Série si i po šesti dílech drží vysokou kvalitu, což rozhodně nebývá pravidlem.
Nejtěžší okamžik při čtení nepřišel během vyšetřování ani při odhalení pachatele, ale ve chvíli, kdy jsem otočila poslední stránku. Místo úlevy jsem cítila hlavně smutek, že příběh skončil a že budu muset čekat na další setkání s Poem a především s Tilly. A myslím, že právě to je známka opravdu výjimečné knihy – ne že vás nutí obracet stránky co nejrychleji, ale že si po dočtení přejete, aby ještě žádná z nich nebyla ta poslední.
Hodnocení:

















