Dům mé matky: Když za obrazem dokonalé rodiny stojí bolest, kterou nikdo neviděl

Některé knihy se nečtou snadno. Ne proto, že by byly špatně napsané, ale proto, že vyprávějí skutečné příběhy, které člověka nutí přemýšlet nad tím, jak málo toho někdy víme o životech druhých. Přesně takový je i autobiografický příběh Dům mé matky: Dceřina cesta ke svobodě, ve kterém Shari Franke poprvé otevřeně popisuje své dětství v rodině, kterou miliony lidí po celém světě znaly jako téměř dokonalou.

Pokud jste někdy sledovali příběh rodiny Frankeových nebo jste alespoň zaznamenali kauzu kolem populárního YouTube kanálu 8 Passengers, pravděpodobně tušíte, o čem kniha bude. Přesto mě překvapilo, jak silný kontrast dokáže existovat mezi obrazem, který rodina vytvářela navenek, a realitou, která se odehrávala za zavřenými dveřmi.

Shari popisuje prostředí plné manipulace, strachu a psychického i fyzického týrání. Čtenář postupně zjišťuje, jak snadno může být pod zdánlivě dokonalou fasádou ukrytý svět, který nemá s láskyplnou rodinou vůbec nic společného. O to silněji kniha připomíná, že sociální sítě ukazují jen zlomek reality a že za pečlivě budovaným obrazem se může skrývat úplně jiný příběh.

Právě toto téma mě na knize zaujalo nejvíce. Nejde totiž jen o osobní zpověď jedné mladé ženy. Je to také zamyšlení nad tím, jak snadno může okolí uvěřit tomu, co vidí na obrazovce, a jak obtížné může být rozpoznat utrpení lidí, kteří se usmívají do kamery.

Přestože je příběh bezpochyby velmi bolestný a místy až šokující, musím přiznat, že jsem od knihy čekala o něco silnější emocionální prožitek. Možná právě proto, že jsem předem věděla, jak závažné události popisuje, očekávala jsem, že mě zasáhne mnohem hlouběji.

To se ale úplně nestalo.

Až do posledních stran jsem měla pocit, že mezi mnou a autorkou existuje určitý odstup. Její vyprávění jsem četla se zájmem, rozuměla jsem tomu, čím si prošla, cítila jsem soucit i obrovský smutek nad tím, co musela prožít. Přesto se mi nepodařilo vytvořit si s ní tak silné emocionální spojení, jaké u podobných memoárů obvykle zažívám.

Neznamená to, že by kniha byla špatně napsaná. Spíše jsem měla pocit, že autorka popisuje události velmi věcně a s určitým odstupem. Je to možná přirozený důsledek prožitého traumatu, možná způsob, jakým se rozhodla svůj příběh vyprávět. Jen jsem jako čtenářka zůstávala spíše pozorovatelem než člověkem, který příběh intenzivně prožívá spolu s ní.

Na druhou stranu právě tato střídmost může některým čtenářům vyhovovat. Kniha nesklouzává k přehnané emocionalitě ani nesnaží se za každou cenu šokovat. Fakta často mluví sama za sebe a není potřeba je dále dramatizovat.

Velmi oceňuji také odvahu, s jakou se Shari rozhodla svůj příběh zveřejnit. Otevřeně mluvit o vlastním dětství, o vztahu s matkou i o traumatech, která člověka provázejí celý život, rozhodně není jednoduché. Věřím, že pro mnoho lidí může být právě tato kniha důležitým potvrzením, že ani za zdánlivě dokonalým životem nemusí být všechno takové, jak se na první pohled zdá.

Zároveň jde o silnou připomínku toho, jak velkou moc mohou mít manipulace, psychické násilí a toxické vztahy. Nejen v rodině samotné, ale i ve společnosti, která často vidí jen pečlivě vytvořenou iluzi.

Dům mé matky proto rozhodně nepovažuji za knihu, která by člověka nechala lhostejným. Přestože mě emocionálně nezasáhla tolik, jak jsem očekávala, stále ji vnímám jako důležitou výpověď o odvaze, přežití a hledání vlastní svobody. Je to kniha, která otevírá velmi potřebná témata a nutí zamyslet se nad tím, jak snadné je soudit životy druhých podle několika minutových videí na sociálních sítích.

Doporučila bych ji především čtenářům, kteří mají rádi autobiografické příběhy, skutečné životní osudy a knihy otevírající společensky důležitá témata. Pokud od ní očekáváte hluboce emotivní memoár, možná budete mít podobný pocit jako já. Pokud vás ale zajímá skutečný příběh ukrytý za jednou z nejznámějších internetových rodin posledních let, určitě stojí za přečtení.

Hodnocení:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *