Blíž, než se zdá: Milý příběh pro klidné odpoledne

Written by on in Recenze audioknih
PinPrint

Jsou knihy, od kterých očekáváme velké emoce, překvapení a příběh, který v nás bude rezonovat ještě několik dní po dočtení. A potom jsou knihy, u kterých nám vlastně úplně stačí, že je nám s nimi příjemně. Blíž, než se zdá od Jessicy Redland pro mě patří právě do druhé skupiny. Je to milá romantická oddechovka, která se dobře poslouchá, má sympatické postavy i příjemné prostředí, ale hlubší stopu ve mně tentokrát nezanechala.

Jde o druhý díl série Útěky do krajiny jezer. První díl už znám a pokračování se podle mě nese ve velmi podobném duchu, a to nejen atmosférou, ale i celkovou kvalitou. Pokud vám tedy první návštěva Lake District sedla, pravděpodobně budete vědět, co od Jessicy Redland očekávat i tentokrát.

Dobrou zprávou je, že není bezpodmínečně nutné začínat prvním dílem. Tentokrát dostává prostor jiná hlavní hrdinka a nový příběh. Postavy z předchozí knihy se sice objevují a znalost prvního dílu pomáhá dotvořit celkový obrázek tohoto místa a lidí, kteří v něm žijí, hlavní dějová linka ale stojí sama o sobě. Pokud tedy náhodou začnete právě tady, neměli byste mít problém se v příběhu zorientovat.

Hlavní hrdinkou je Rosie, která pracuje v jezdeckých stájích a zároveň se stará o svou matku. Svůj domov i práci má ráda, přesto někde uvnitř cítí, že jí v životě něco chybí. Situace se začne měnit ve chvíli, kdy majitel panství skončí po pádu z koně v nemocnici a domů se po dlouhé době vrací jeho syn Oliver.

A s ním přichází také minulost, kterou by Rosie možná nejraději nechala tam, kam podle ní patří.

Rosie a Oliver se znají ze školních let a rozhodně mezi nimi nezůstaly jen příjemné vzpomínky. Jejich nové setkání proto není začátkem klasické romantické pohádky o dvou lidech, kteří se na sebe podívají a okamžitě mezi nimi přeskočí jiskra. Naopak. Musejí se vrátit k tomu, co se kdysi stalo, pochopit jeden druhého a postupně si k sobě znovu najít cestu.

A právě to mi na jejich vztahu přišlo zajímavější než samotná romantika.

Mezi Rosie a Oliverem jsem totiž žádnou výraznou chemii necítila. Mnohem víc na mě jejich vztah působil jako příběh o přátelství, postupném budování důvěry, odpuštění a znovunalezení člověka, o kterém jsme si kdysi vytvořili určitý obrázek. V tomto ohledu je ostatně název Blíž, než se zdá docela výstižný.

Oba hrdinové mi byli sympatičtí. Neměla jsem důvod Rosie ani Oliverovi něco vytýkat a jejich příběh jsem sledovala ráda. Současně ale musím přiznat, že jsem si ani k jednomu nevytvořila nějaký hlubší vztah. Nebyla jsem do jejich osudů ponořená natolik, abych všechno prožívala společně s nimi.

Rosie si ze školních let nese trauma a návrat Olivera ji nutí znovu se podívat na události, které ji tehdy zasáhly. Postupně navíc zjišťuje, že také Oliverova zkušenost byla složitější, než se z jejího tehdejšího pohledu mohlo zdát.

Je to bezpochyby téma, které nabízí prostor pro silné emoce, jenže právě ty ke mně tentokrát příliš nedolehly. Neřekla bych, že by autorka minulost postav vykreslila špatně nebo ji záměrně zlehčovala. Pro mě ale zůstalo její zpracování poměrně na povrchu. Rozuměla jsem tomu, co postavy prožívají a proč se chovají určitým způsobem, ale chyběl mi pocit, že jejich bolest nebo vnitřní boj skutečně prožívám společně s nimi.

A podobný odstup jsem měla vlastně od celé knihy.

Poslouchala se dobře. Tempo bylo příjemné, děj plynul a neměla jsem pocit, že by se autorka někde výrazně zasekla nebo příběh zbytečně natahovala. Zároveň to ale nebyla audiokniha, ke které bych se během dne nemohla dočkat návratu. Prostě jsem poslouchala dál, bylo mi při tom příjemně – a to je vlastně celé.

To ovšem nemusí být nutně výtka.

Jessica Redland nabízí přesně ten druh příběhu, který může skvěle fungovat ve chvíli, kdy člověk hledá nenáročnou romantickou oddechovku s laskavou atmosférou, sympatickými postavami a jistotou, že ho čeká spíš pohlazení než emocionální smršť. Jen je podle mě dobré vědět, co od knihy očekávat.

Předvídatelnost mi proto nijak zvlášť nevadila. U tohoto typu romantiky by bylo asi naivní předpokládat, že vůbec netušíme, kterým směrem se vztahy budou vyvíjet. Důležitější je cesta, kterou k tomu postavy urazí. A u Rosie a Olivera je to především cesta přes minulost, nedorozumění a postupně obnovovanou důvěru.

Pak ale přijde závěr.

Bez jakýchkoli spoilerů můžu říct jen jedno: Jessico, tohle bylo trochu nefér. 😄

Člověk si celou dobu spokojeně poslouchá příjemný romantický příběh, všechno směřuje tam, kam má, a pak autorka na konci nechá pootevřené dveře způsobem, který velmi chytře probudí zvědavost na další pokračování. A musím uznat, že právě tohle se jí povedlo. Přestože jsem během poslechu neměla pocit, že bych bez další návštěvy Krajiny jezer nemohla žít, závěr dokázal moje plány trochu nabourat.

Samostatnou pochvalu si zaslouží audioknižní zpracování. Eva Henel Burešová se poslouchá velmi příjemně a její interpretace dobře odpovídá celkovému charakteru knihy. Nic mě při poslechu nerušilo, hlas i tempo mi seděly a více než deset hodin vyprávění díky tomu plyne lehce. V tomhle směru nemám audioknize co vytknout.

Blíž, než se zdá pro mě tedy není knihou, ze které bych si sedla na zadek. Nezasáhla mě emocionálně, mezi hlavními hrdiny jsem necítila výraznější chemii a některá vážnější témata bych si dokázala představit zpracovaná více do hloubky. Přesto jsem s ní strávila příjemný čas.

A někdy je právě tohle přesně to, co od knihy potřebujeme.

Pokud máte rádi pohodové romantické příběhy, návraty do minulosti, druhé šance a vztahy, které nevznikají přes noc, ale staví se postupně na důvěře a vzájemném pochopení, mohla by vám série Útěky do krajiny jezer sednout. Já zůstávám někde uprostřed – bylo mi tam příjemně, ale srdce jsem v Krajině jezer tentokrát nenechala.

A přesto mě po tom konci zatraceně zajímá, co bude dál.

Za poskytnutí této recenzní audioknihy děkuji Audioteka.cz 🙂

Hodnocení:

PinPrint

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *