Když jsem sáhla po knize Tady Vorel, pitevna, tušila jsem, že mě čeká zajímavý zážitek, ale skutečnost předčila má očekávání. Soudní lékařství je oblast, která je pro většinu lidí zahalena tajemstvím, často zkreslená televizními seriály a mýty. V této knize se však čtenář setkává s realitou – syrovou, mnohdy šokující, ale zároveň hluboce lidskou. Rozhovor mezi zkušeným soudním lékařem Františkem Vorlem a novinářkou Blankou Kubíkovou je veden s respektem, otevřeností a často i nečekanou dávkou nadhledu.
Kniha je vystavěna formou dialogu, což jí dodává na dynamice a autentičnosti. Kapitoly jsou přehledně členěné podle jednotlivých případů či tematických okruhů, což umožňuje čtenáři orientovat se v různorodých aspektech soudního lékařství – od mediálně známých kauz, jako je případ Kramný nebo Stodolovi, až po zdánlivě „obyčejné“ nehody a sebevraždy, které však nesou silné lidské příběhy. Vorel s Kubíkovou se nebojí otevírat i složitá témata, jako jsou etické dilemata, vztah k pozůstalým či psychická náročnost profese.
Jedním z velkých kladů je, že kniha není jen suchým výčtem případů. Každý příběh je zasazen do širšího kontextu, doplněn o vysvětlení odborných pojmů a často i o osobní postřehy a vzpomínky docenta Vorla. Tím se z knihy stává nejen fascinující čtení pro fanoušky true crime, ale i cenný vhled pro laiky, kteří chtějí pochopit, jak vypadá skutečná práce soudního lékaře.
Jedním z hlavních motivů knihy je snaha rozbít zažité představy o soudním lékařství, které jsou často ovlivněné populární kulturou. Vorel s nadhledem vysvětluje, jak se skutečná práce liší od té seriálové – patologové neřeší vraždy jako na běžícím pásu, vyšetřování je mnohem komplexnější a často i méně efektní, než se zdá na obrazovce. Kniha tak přináší nejen fakta, ale i potřebnou dávku reality, která může být pro mnohé čtenáře překvapivá.
Zároveň je zde patrný hluboký respekt k obětem i jejich rodinám. Vorel nikdy nesklouzává k senzacechtivosti, naopak zdůrazňuje lidskost, empatii a pokoru, která je v této profesi nezbytná. Nevyhýbá se ani těžkým otázkám, jako je práce s dětmi, psychická zátěž nebo nutnost udržet si odstup, aby bylo možné dlouhodobě vykonávat tak náročnou práci.
Jako čtenářku mě kniha pohltila – nejen díky zajímavým případům, ale hlavně díky osobnosti docenta Vorla, jehož profesionalita a lidskost z každé stránky doslova sálá. Často jsem se přistihla, že se ke knize vracím ještě dlouho po dočtení, přemýšlím o otázkách života a smrti, o tenké hranici mezi pravdou a domněnkou, o tom, jak důležité je hledat odpovědi i tam, kde je ostatní už nehledají.
Kniha je velmi čtivá, místy překvapivě vtipná, jindy až mrazivě upřímná. Pro milovníky true crime je to povinná četba, ale doporučila bych ji i všem, kdo chtějí nahlédnout pod povrch lidských osudů a lépe pochopit, jak složitá, náročná a zároveň důležitá je práce těch, kteří hledají pravdu tam, kde ji už nikdo jiný nevidí.
Tady Vorel, pitevna je výjimečná kniha, která propojuje napínavé příběhy, odborné informace i lidský rozměr. Přináší odpovědi na otázky, které si možná klademe při sledování kriminálek, ale nabízí mnohem víc – pohled do zákulisí profese, která je často neviditelná, a přitom klíčová pro spravedlnost i pro smíření pozůstalých. Je to kniha, která rozšiřuje obzory, nutí k zamyšlení a zůstává v hlavě ještě dlouho po dočtení.
Doporučuji ji všem, kdo mají rádi true crime, medicínu, nebo prostě jen chtějí poznat svět, který je fascinující i děsivý zároveň – a hlavně skutečný.
Hodnocení:
