Když se investigativní novinář Petr rozhodne po rozvodu vrátit zpět domů do Orlických hor, nemá ani tušení, jak moc se mu změní život. Ve zděděném domě po své mamince se zabydluje relativně rychle a postupně se seznamuje i s obyvateli vesnice.
Petr se začne zase kamarádit také se svou nejlepší kamarádkou z dětství, Helenou, se kterou spolu s Vojtou, přezdívaným Pizizubkou, tvořili nerozlučné trio. Když se však Pizizubka ze dne na den ztratí, nemůže tam už Petr zůstat. Zkrátka nemůže, je to až příliš bolestné. A tak i Petr opouští svou rodnou vísku a nechává tam samotnou Helenu, která tak přišla o dva své nejlepší kamarády.
Po 20 letech to ale Petrovi stále nedá. Se ztrátou Vojty není smířený a navíc se kolem něj začínají dít divné věci. Fakt divné věci. A když zjistí, že z této oblasti mizí děti častěji, než by bylo zdrávo, začne v něm hlodat zvědavost investigativce a pouští se do svého soukromého pátrání na vlastní pěst. Začne se dozvídat nové informace, kterým se ale těžko věří. Jeomže… co když s ním komunikuje právě Vojta z druhého světa? Nebo to není Vojta? A co když hrozí, že se budou ztrácet dětí i dál? S tím se přece něco dělat musí, no ne? Ještě že má Petr tady Helenu a paní Urbánkovou. A Květu – bez té by to taky nešlo.
Šepot z lesa je prvotinou od české autorky Kateřiny Surmanové. Já osobně jsem k českým autorům lehce skeptická, většinou dávám přednost zahraničním autorům, ale musím uznat, že Kateřina Surmanová mne velmi mile překvapila.
Ten příběh byl opravdu skvěle promyšlený, všechny postavy jsem měla moc ráda. Příběh měl na můj vkus možná trošku pomalejší rozjezd, ale jak se to rozjelo, tak to byl fičák. A opravdu musím přiznat, že jsem chvilkama měla až husí kůži. Některé kapitoly a momenty byly popsány tak dobře, že jsem se ocitla v tom domě já, a já jsem se krčela vedle vyděšeného psíčka a bála jsem se s ním. Takových momentů jsem při poslechu zažila několik. Občas se mi zdálo, že jsou pasáže zbytečně dlouhé, ale vzhledem k naprosto výborné interpretace Vasila Fridricha mi to vůbec nevadilo. Milovala jsem dialogy, které mi díky jeho práci s hlasem přišly naprosto uvěřitelné, kolikrát mi vykouzlily i úsměv na rtech. Ten poslech byl opravdu vyjikající, za to si zaslouží pan Fridrich opravdu klobouk dolů. Takže pokud kniha měla nějaké malililinké nedostatky, tak interpretace v podání Vasila Fridricha všechno odstranila a bylo to zkrátka „žůžo“. Ten poslech si zkrátka užijete, stejně jako si užijete četbu, pokud sáhnete po papírové nebo elektronické knize.
Audioknihu Šepot z lesa vydalo nakladatelství Témbr a celý příběh se dá zařadit to kategorie hororů. Krásných 19 hodin a 6 minut budete moci poznávat hlavní hrdiny a život na vesnici v Orlických horách.
Šepot z lesa od Kateřiny Surmanové vám mohu opravdu doporučit. Bylo to skvělé… a pokud si na tomto příběhu smlsnete, stejně jako já, v podobně audioknihy, určitě doporučuji poslouchat příběh hezky k večeru, v přítmí… ať máte husí kůži i vy.
Bylo to skvělé a děkuji jak jak autorce, tak i interpretovi. Odvedli jste oba skvělou práci. A samozřejmě děkuji nakladatelství Témbr, protože bez nich by to zkrátka nešlo. Skvělé to bylo! 🙂
Hodnocení:
Budete-li si chtít Šepot z lesa přečíst, můžete k tomu využít třeba internetový obchod Knihy Dobrovský nebo Dobré knihy. Preferujete-li audioknihu, pak si ji můžete zakoupit u Audiolibrixu.
