Mia, restaurátorka historických artefaktů v Britském muzeu v Londýně, zdědí po své babičce prsten z 9. století a chatu na malém ostrůvku ve Švédsku. Když navštíví ve Stockholmu místní muzeum, najde mezi exponáty stejný prsten, ale o něco větší – pánský.
V muzeu potká zdejšího archeologa a zaměstnance, který si jejího prstenu všimne a osočí ji, že nesplnila povinnost oznámit a odevzdat cenný artefakt místním úřadům nebo muzeu, jak legislativa přikazuje.
Ve druhé dějové lince se dostáváme o mnoho let dříve, do roku 869 n. l. , kdy se Haukr věčně potýká se svou zákeřnou ženou Ragnhild, která mu svou sobeckostí přidělává jen a jen starosti. Když ho donutí jednoho dne vyjet na moře a vyplenit nedaleké vesnice a dovézt také otroky, potká Haukr dívku jména Ceri, která pochází s bohatší rodiny. Zajme ji s nadějí, že mu její rodina zaplatí tučné výkupné. Odveze ji tedy domů a dá ji na starost svou němou dceru. Ceri se s jeho dcerou sblíží a díky své trpělivosti ji začíná pomaličku učit mluvit. Jak se bude osud Ceri dál vyvíjet, to vám samozřejmě jako vždy neprozradím, stejně jako vám neprozradím, jak se bude vyvíjet osud Mii.
Co vám však prozradit můžu je to, že tyto osudy, i přes časovou vzdálenost, jsou nějakým způsobem vzájemně propojené.
Autorka Christina Courtenay svůj příběh velmi hezky promyslela. Při čtení bylo jasně patrné, že aby napsala dějovou linku z minulosti, musela autorka trávit mnoho času rešeršemi. Předložila nám tak krásný pohled do doby Vikingů, do jejich způsobu žití, do jejich zvyků a tradic. To se mi nesmírně líbilo. Barvitě nám tuto dobu přiblížila.
Tempo knihy bylo velmi slušné. Nebylo ani pomalé, ani rychlé, vše na sebe krásně navazovalo a čtenář se v ději nijak neztratí.
Velmi se mi líbil popis prostředí a tím také popis hlavních hrdinů, které si buď zamilujete navždy, nebo vám jejich charakter nesedne a budete si přát, aby už konečně bylo po nich.
Já osobně jsem si vytvořila velmi hezký vztah k Mii, Ceri a samozřejmě i k mužským hlavním hrdinům.
Knize nemůžu vytknout snad vůbec nic. Zkrátka to byl velmi milý příběh, napsán velmi čtivě. A musím ještě zdůraznit, že Ozvěny run jsou 1. dílem série Runy. Druhý díl, Runy osudu, si snad brzy přečtu.
Knihu mohu doporučit nejen milovníkům archeologie a vykopávek, ale také milovníkům romantiky a samozřejmě historie. Opravdu velmi zajímavá kniha se špetkou romantiky. Byla sladká tak akorát.
Hodnocení:
Budete-li si chtít Ozvěny run přečíst, což skutečně doporučuji, můžete k nákupu této knihy využít například internetové knihkupectví Knihy Dobrovský.
