No jen si to představte, ráno se probudíte, jdete si do automatu pro kávu, a z ničeho nic najednou klečíte na kolenou, policista vám nasazuje náramky a vy vůbec nechápete o co jde. Nijak neprotestujete. Vždyť jste přece nic neudělali, že ano? Poté se ocitnete na policejní stanici u výslechu. Jsou vám předloženy obrázky brutálně zavražděné ženy a s vámi to zase tak moc ani nezamává. Díky tomu se stáváte ještě více podezřelým z vraždy, protože každý normální člověk by reagoval přece jinak, ne? Pohoršeně, znechuceně! Jenomže vy si všímáte prostě jiných detailů. Jako třeba půdy v okolí oběti atp. Jste přece geniální vědec, profesor bioinformatiky. Na svět se díváte skrze systémy. Biologické systémy. Díky tomu krapet vybočujete ze standardního vnímání okolí. Ale když se dozvíte, že ta zavražděná na fotkách je vaše bývalá studentka a že jste podezřelý, to už vám začne pomalu docházet, o co tady jde. Nicméně důkazy nejsou přesvědčivé a tak vás nechají zase jít.
Jenomže geniálnímu mozku to nedá spát. Něco tady nehraje. A o to více mu to nezapadá do sebe, když se jdete podívat na místo činu a zjistíte, že se vaše bývalá studentka zachovala jinak, než by bylo logické. Vše nasvědčuje totiž tomu, že nebyla zavražděná, ale napadená medvědem. Jenomže co uděláte, když jde po vás medvěd a jste kousek od silnice? Běžíte k silnici, ne? Přece nepoběžíte hlouběji do lesa. To je přece jasné! Tak proč se zachovala tak, jak se zachovala?
A co udělá vědec, když se dostane k chlupu z toho medvěda? Nechá si udělat díky svým známostem odbornou analýzu a zjístí, že medvěd, který údajně studentku napadl, je již nějakou dobu po smrti. Prostě to nehraje. Je tady mnoho a mnoho otázek. Policie zastřelí medvěda z té oblasti, kde k údajnému útoku došlo, aniž by věděli, zda to ten medvěd udělal.
Nezbývá než vzít rozum do hrsti a začít hledat odpovědi na otázky, který geniální mozek vymýšlí. A tak se stane, že profesor Theo Cray chodí po lesích a začíná si všímat drobných změn v přírodě a díky tomu taky vykopávat mrtvoly. Zjistí, že vraždy nepáchá medvěd, ale člověk, který na sebe bere podobu medvěda.
Více vás do děje zatahovat nebudu. Pokud si chcete poslechnout hezký thriller, kde se prolíná napětí spolu s širokou škálou vědeckých úvah, pak určitě po této audioknize sáhněte.
Ukázka:
Hlas pana Zdenka Veleny je velmi příjemný a dokáže vás poměrně hezky vtáhnout do příběhu. To se tak zaposloucháte, že občas nevnímáte okolí.
Celý příběh je rozdělen do dvou CD a pokud byste chtěli poslouchat nonstop, pak byste se ke konci příběhu přiblížili za téměř 11 hodin.
Přestože se tento příběh hezky poslouchal a také se mi kniha dobře četla, musím uznat, že to bylo poměrně neuvěřitelné a konec krapet přestřelený a absolutně neskutečný. Ale tak je to fikce – a tam je dovoleno trošku přehánět.
Hodnocení:
Tato kniha byla na internetu hodně opěvovaná,tak jsem si ji pořídila. Obálka je nádherná! Ale obsah už moc ne. Bylo tam hodně vědeckých slov a obsah byl takový trochu nudný, naopak konec byl přehnaný. Takže za mě nic moc ?
Souhlasím s Váma. Je pravda, že mne ty vědecké pasáže nevadily a ani mne nijak neobtěžovaly, ovšem ten přestřelený konec – to byla fakt síla. Hračkář mi přišel už realističtější – naštěstí. Ale pořád tam byla velká spousta vědeckých „keců“. Ale nevadilo mi to, takže se chystám ještě na 3. díl.