Žádost o přátelství: Když se z Facebooku stane mocný nástroj strachu

Žádost o přátelství je první knihou spisovatelky Laury Marshallové, která obohatila český knižní trh. Zatímco na Slovensku vyšla kniha již v roce 2018, my jsme si na českou verzi museli počkat až do letošního roku.

Pokusím se vám stručně přiblížit děj příběhu. Píše se rok 1989 a do jedné anglické školy začíná chodit mladá dívka jménem Maria. Má za sebou bouřlivou minulost, kvůli které se její rodina přestěhovala z Londýna do klidnější části Anglie. Maria se snaží žít nový život. Ráda by si vybudovala nová přátelství, ale opak se stane pravdou. Stane se terčem šikany. Maria se začíná utápět v depresích a její minulost ji v podobě drbů opět doběhne. Jednoho dne se Maria zřítí z útesů.

Tohle je první dějová linka, která nám odkrývá minulost a dostává nás mezi partu přátel, kteří se snaží Marii vyčlenit z kolektivu a udělat z ní neoblíbenou studentku. Tuto partu vede Sophie s kamarádkou Claire. Luisa je také členem jejich party, ale spíše se snaží zavděčit Sophii. Nechce skončit jako její nepřítel, jako vyvrhel společnosti, jako Marie.

Je to však právě Luisa, o které pojednává kniha a rovněž také druhá dějová linka. Ta je zasazena do roku 2016. V té době je již z Luisy uznávaná bytová designérka, je rozvedená a má čtyřletého syna. Jednoho dne se jí však obrátí život naruby, když ve své e-mailové schránce najde zprávu od Facebooku. A sice takovou, že ji Marie žádá o přátelství. Srdce se jí zastaví, hodiny přestanou tikat, polije ji pot. Jak jí může Marie žádat o přátelství, když je již přes 20 let mrtvá? A nebo není? Její tělo se nikdy nenašlo. Žádost o přátelství přijme. A v ten moment se začnou dít divné věci. Někdo jí sleduje, někdo ji vyhrožuje. Luisa má strach. Strach, který obohacuje výčitky svědomí z toho, jak se k Marii dříve chovala. Je Marie skutečně mrtvá? Nebo ví ještě někdo o tom, co Marii udělala?

Musím uznat, že kniha Žádost o přátelství mně nalákala svou anotací. Bylo to tak tajemné! V dnešní době sociálních sítí jsem se živě dokázala vcítit do hlavní hrdinky, která začíná zápasit s vlastní minulostí i s paranoidními stavy. Někdo jí chce vystrašit. Někdo jí chce zničit. Někdo jí chce ublížit. Koho by to nechalo v klidu, kdyby mu z ničeho nic přišla zpráva od zesnulé osoby? A ještě když víte, že jste dotyčné osobě pomohl do hrobu právě vy.

Celou dobu jsem čekala, jak se příběh vyvrbí. Ten námět je prostě dokonalý! Autorka Laura Marshallová se snažila velmi hezky popsat hlavní postavu Luisu. Díky svému vyprávění nás zavedla detailně do jejího života a také do její minulosti. Rovněž díky tomu můžete velmi dobře pochopit její obavy a způsob přemýšlení.

Je pravdou, že kvůli velkému množství dlouhých odstavců bez přímé řeči mi tu a tam přišlo, že se děj trošku táhne. Občas jsem se přistihla, že jsem nějaký odstavec přeskočila. Nicméně když jsem už nějaký odstavec přeskočila, o to více jsem hltala rozhovory mezi postavami.

Vyústění zápletky bylo zajímavé a překvapivé. Je pravdou, že způsob, jakým si Luisa zachránila život mi přišel trošku neuvěřitelný, ale to mi zase tak nevadilo.

Knížce bych dala klidně čtyři srdíčka, ale kvůli občasnému zdlouhavému ději a možná až přílišným detailům, které vlastně samotné zápletce zase tak moc nepomohly, hodnotím knihu třemi srdíčky.

Knihu doporučím všem, kteří nemají chuť na klasickou detektivku nebo na klasický thriller. Kniha mi přijde spíše odpočinková. Klidně se doma usaďte, uvařte si kávu, čaj nebo si nalijte sklenku vína či něčeho jiného, otevřete si první stránku této knihy a ponořte se do světa šikany na střední škole a do světa sociálních sítí, které o vás mnohdy umí říct více, než byste ve skutečnosti chtěli.

Za zaslání recenzního výtisku bych tímto ráda poděkovala Databázi knih a společnosti Albatros Media. Děkuji 🙂

Hodnocení:

3 komentáře

  1. Na info o knize jsem narazila u vás na instag. profilu. Kniha zní opravdu zajímavě a z recenze mě dosti láká, přestože mě na druhou stranu odrazuje to, jak píšete, zdlouhavé a táhlé odstavce. Každopádně si ji píšu na wishlist a uvidí se.
    Monika

    • Jasně, však uvidíte 🙂 Vždyť koneckonců – odložit knihu, která není to pravé ořechové je to nejjednodušší na světě 🙂 Tak zkuste a budu ráda, když mi pak napíšete Váš názor 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *