Ztracená dcera : thriller, který vás pohltí i přes malé mouchy

Už je to pár dní, co jsem dočetla Ztracenou dceru od Ricka Mofiny. Tahle kniha mne zaujala svým obalem a když vyhrála hlasování ve skupině společného čtení, docela jsem se na ni těšila. Reakce na tuto knihu byly ve skupině veskrze pozitivní. Všem se kniha dobře četla a téměř všichni byli z knihy nadšení. A co na knížku říkám já? Já z ní mám rozporuplné pocity. Ale o tom potom. 🙂

Maddie je mladá dospívající slečna, která si teprve začíná uvědomovat své ženství, svou osobnost a individualitu. Není už tou malou holčičkou, kterou vidí její matka. Maddie už začala menstruovat, už je dospělá! Je na čase se začít malovat a poznávat kluky. Maddie chce randit, ale to se nelíbí její matce Karen, která ji za žádnou cenu nechce randění dovolit. Vždyť je jí teprve 12! Na kluky má času dost!

Maddie se se svou matkou Karen hádá čím dál častěji. Aby toho nebylo málo, potýká se rodina s finančními problémy, protože otcova firma neprosperuje. Všichni jsou tedy krapet podrážděni. Jednoho rána si však všichni uvědomí, jak malicherné tyto problémy jsou. Ráno totiž Maddie není ve svém pokoji. Její pokojíček je prázdný, okno je otevřené. Maddie není nikde v domě. Celou rodinu paralyzuje strach o Maddie. Hádky s dcerou? Finanční trable?! Kdepak – rodina má jedinou prioritu – najít Maddie. Proč utekla?! A nebo ji někdo unesl? A čí hlasy slyšel Tyler – Maddienin bratr- z jejího pokoje, když se šel v noci napít? A opravdu je slyšel? Dá se Tylerovi věřit?

Rodina okamžitě volá na pomoc policii, která k nim záhy přijíždí a rozjíždí se vyšetřování a pátrání. Do pátrání se zapojují také sousedé. Ale ať se policie, sousedé i rodinní příslušníci snaží sebevíce – Maddie jako by se do země propadla. Rodina si prochází peklem.

Všichni jsou podrobeni výslechům. Na detektoru lži žádný z nich neprojde s čistým štítem a policie začíná podezřívat opravdu všechny. Na povrch vyplouvají různé skutečnosti, které se rodina snaží před světem tajit. Mají tyto skutečnosti něco společného se zmizením Maddie? Vždyť statistiky jasně říkají, že za zmizením dítěte obvykle může někdo nejbližší z rodiny. Je to i v tomto případě? A je Maddie skutečně mrtvá?

Přestože mne docela láká dále odkrývat skutečnosti a vyvolávat ve vás zvědavost a otázky, musím popis děje v tuto chvíli stopnout, protože bych už prozrazovala příliš.

Jak jsem napsala již výše, ve skupince, ve které jsme knihu společně četli, sklidila tato kniha poměrně velký úspěch. Já mám na knihu trošku rozporuplný názor. To víte, jsem docela náročná čtenářka, takže to se mnou autoři nemají vždy příliš jednoduché.

Na obálce knihy je napsáno tohle: “Mofina je jeden z nejlepších autorů thrileru.” Tuhle větu pronesl Library Journal. To jako vážně?!? To ani omylem! A pokud ano, tak ten konkrétní člověk toho buď četl málo a nebo šlo pouze o reklamu.

Abyste rozuměli – kniha se četla moc dobře. Styl, kterým byl příběh napsán, byl velice jednoduchý. Kapitoly nebyly nijak dlouhé a v knize bylo také mnoho přímé řeči. Což je super, člověk pak má pocit, že děj odsejpá. A taky odsejpal. To rozhodně ano.

Ale tomuto autorovi bych rozhodně nedala za toto dílo nálepku “Nejlepší autor thrileru”. Ale snaha byla – to ano. A toho si také cením.

Já se domnívám, že téma zmizení dítěte je v poslední době už docela ošemetné. V dnešní době je tolik a tolik knih, kde je dítě pohřešované, zavražděné nebo nalezené, že přijít s nějakým originálním námětem – to je opravdu zázrak. Tady ten příběh byl originální, ale už to bylo na můj vkus docela překombinované. V ději se stalo pár věcí, které příběhu nijak nepomohly. Prostě tam byly navíc – snad jen na zvýšení počtu stran. Ale to bych ještě přehlédla, to jsou maličkosti. Ale to, jak se příběh vyvíjel, mi přišlo docela neuvěřitelné.

Tak ráda bych vám tady zaspoilerovala a svou kritiku trošku zkonkretizovala, ale nemůžu vám to udělat. Opravdu si musíte knihu přečíst a udělat si vlastní názor, zda to už autor přehnal či nikoliv. Jak je možné, že cizí lidé poznají více než vlastní rodina? A ten pes? (O psovi se dočtete, nechci více prozrazovat). To bylo jako co? To byl dle mého názoru vrchol zbytečnosti!

Abyste si ale nemysleli, že je to špatná knížka, musím uvést, že do teď jsem kritizovala drobné nedostatky v samotném ději příběhu. Pro mě to mělo pár mušek, ale nebylo to zase tak strašné, jak se může nejspíše teď zdát. Klidně si knihu přečtěte, protože teď zde budu psát ty klady a myslím, že se vám knížka může líbit. Opravdu 🙂

Co se promyšlenosti děje týká, k tomu jsem se vyjadřovala již dříve. Proto tento bod recenze považuji již za uzavřený.

Tempo knihy bylo poměrně svižné. Ale tak akorát, abyste si mohli klást otázky. Policejní vyšetřovatelé brali svou práci skutečně precizně, takže budete svědky velkého množství výslechů, díky kterým si sami budete moci udělat obrázek o zločinu. Místy nás dokonce autor uměl i hezky “našponovat” a vy jste prostě nutně potřebovali hned vědět, co našli v lese. Bylo to tělo Maddie? Našli Maddie? Ale kdepak…. autor tuto otázku odpoví až za několik kapitol. Tím vás také nutí číst dál a dál. To musím autorovi pochválit. Myslím, že se mu povedlo vzbudit ve čtenářích spoustu otázek. Na které odpověď dostanete v průběhu čtení, jiné budou nezodpovězené. Ale těch nezodpovězených zase tak moc není.

Autora musím také pochválit za poměrně dobře zpracované popisy osob a míst. Díky těmto popisům si vybudujete vztah k téměř všem hrdinům. Ať už pozitivní nebo negativní. Stejně tak vám budou před očima naskakovat obrazy dětského pokojíku nebo i lesní cestičky.

Přes pár drobných maličkostí, které mi v knize nesedly, musím říct, že to nebyla špatná kniha. Četlo se to opravdu dobře. Při čtení jste byli součástí příběhu, což je moc příjemné. Autor nás dokázal skutečně vtáhnout. Četlo se to snadno a rychle. Přesto si myslím, že když porovnám tento thriller s ostatními, zaslouží si spíše průměrné hodnocení. Pokud zapřemýšlím o knihách s podobným námětem (zmizení dítěte, únos dítěte), tak i zde jsem četla propracovanější příběhy. Ale i tak to byla fajn strávená chvíle. Já si myslím, že to byla taková odpočinková knížka na jeden dva večery. Prostě taková pohodička.

Určitě si knihu zkuste sami přečíst. Já myslím, že se vám bude líbit. Stejně jako většině. 🙂 A pokud se budete chtít někdy přidat k našemu společnému čtení, jste srdečně vítáni. Více se dozvíte na mém facebooku a nebo zde v recenzi jsou přímo prokliky. 🙂

Hodnocení:

Budete-li si chtít tento odpočinkový thriller taky přečíst, můžete k nákupu využít buď internetové knihkupectví Knihy Dobrovský nebo třeba taky Martinus. 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *