Hannah právě oslavila své 30. narozeniny a její přítel Simon jí jako dárek k narozeninám věnuje společný výlet do Benátek. Výlet plný romantiky, poznávání a příjemných chvil. Tam hezky rychle letadlem a zpět pomaleji vlakem až do Amesterdamu, kde se mají účastnit svatby. Co čert nechce, Han a Si mají smůlu. Jejich romantické spací kupé je obsazené, a tak se musí smířit, že cesta nebude tak romantická, jak si představovali.
Hannah se snaží usnout, ale ruch ve vagónu ji v tom brání. A tak si řekne, že půjde do jiného vagónu, kde bude větší klid. Když konečně najde ve vlaku alespoň trošku klidné místo, kde by mohla snad na pár chvil zalomit, okamžitě na něj usedá. Probudí se až ráno a zjistí, že místo toho, aby její vlak mířil do Amsterdamu, přijíždí do Paříže. A není sama, kdo měl jet do Amsterdamu a kdo zaspal rozdělení vlakové soupravy. To by ještě nebylo tak strašné, kdyby však všechny její zavazadla nezůstala u jejího přítele v druhém vlaku. No jen si to představte: v Paříži, bez oblečení, jen s kartou a několika bankovkami a ještě vám někdo ukradne telefon! A ten zvrtnutý kotník – to je už prostě příliš!
Léo je na tom podobně. Také musí pracovně do Amsterdamu a i on se ocitne nečekaně v Paříži. I když v Paříži bydlí, tak tahle prekérní situace mu značně komplikuje pracovní život. Ale co se dá dělat?! Stalo se! A tak se Hannah a Léo dají do řeči – resp. se spolu začnou krapet dohadovat. Nakonec ji však pomůže a protože do dalšího spoje do Amsterdamu mají pár hodin čas, pozve ji na ochutnávku pařížských zajímavostí, krás a kulinářských dobrot.
Hannah má zkaženou náladu, nemá telefon, čisté oblečení a kotník ji bolí jako čert. Když jí Léo přesvědčí, že by ten ukradený telefon měla nahlásit a policii, tak společně odjíždí na policejní stanici. A pak už ji přesvědčí snáze k návštěvě dalších míst.
Zpočátku mají k sobě hodně daleko, ale čím déle spolu tráví čas, tím více se vzájemně otevírají a otevírají taky svá citlivá témata, která ovlivnila jejich životy, jejich osobnosti.
Je to kniha spíše o budování vztahu, než o nějakém velkém jiskření. Je to o přátelství, které se během jednoho dne díky otevřenosti a upřímnosti změní v něco více. Je to laskavé čtení na jeden den, pro rychločtenáře na jedno odpoledne.
Velmi se mi líbí, jak autorka Lorraine Brown popisuje Paříž. Je znát, že všechna ta místa, která v knize zmínila, nejspíše opravdu navštívila. Krásně popsala v celé knize jeden jediný den v Paříži.
Vlak do Paříže je celkem jednoduchá kniha, ale moc hezky promyšlená a naplánovaná tak, že je naprosto uvěřitelná. Zpočátku jsem měla k oběma hrdinům trošku negativní postoj – oba byli na sebe celkem nepříjemní a kousaví, ale čím déle spolu trávili čas a čím více se poznávali, tím více jsem je poznávala i já a na konci jsem je už oba měla ráda.
A to jejich loučení?! Bylo mi z toho smutno… tak smutno!
Tempo v knize bylo přirozené a příjemně rychlé. Pořád se něco dělo, pořád někde byli a pořád se spolu bavili. Hluchá místa jsem tam nezaznamenala, což bylo také velmi příjemné. Děj tedy utíkal a než jste se nadáli, měli jste přečtenou půlku knihy.
Tahle kniha je opravdu takové příjemné letní počtení k vodě, k moři a na dovolenou. Je to nenáročné a odpočinkové čtení, které se vám určitě bude líbit. Je to milé a laskavé. Samozřejmě i předvídatelné, ale to vůbec nevadí. I tak si knihu užijete.
Za zaslání recenzního výtisku děkuji Databázi knih a společnosti Euromedia Group, a. s.
Hodnocení:
Pokud byste měli zájem si tuhle milou letní záležitost přečíst, můžete k nákupu využít například internetové knihkupectví Knihy Dobrovský.
