Lexie pracuje jako bytová architektka a její šéf Andrew ji vyšle na hrad Dunmor, aby připravila plány na renovaci, ke které musí dojít, aby se z hradu stal luxusní hotel, jakmile ho firma od Andrewa odkoupí od původního majitele.
Lexie to měla v životě těžké a rozhodně neměla na růžích ustláno. Je to chodící uzlíček nervů, má strach ze tmy, je náměsíčná a trápí ji noční děsy. Po příjezdu na nové místo mívá Lexie pocity a flashbacky, jako by tam již byla. To však není možné – vyrůstala v Americe. Nikdy tady přece nebyla!
A aby toho neměla málo, na hrad přijíždí také Grayson – největší konkurent jejího šéfa, který mu už překazil mnoho obchodů. Setká se s ním za zcela dramatických okolností a až ráno ke svému překvapení zjistí, co je Grayson vlastně zač!
Vedle toho, že musí pracovat a mít za zády Graysona, Lexie pronásleduje také její minulost. Hledá svého otce, snaží se zjistit, co se stalo s její matkou. Stopy její minulosti však ukazují na hrad Dunmor.
Stopy minulosti je prvním dílem dvoudílné knižní série Hrad Dunmor, kterou napsala spisovatelka Kathryn Taylor. Že má Kathryn neobyčejný talent pro psaní si potvrdila už v jedenácti letech, kdy vydala svou první knihu.
Stopy minulosti je čtivý příběh, ve kterém se snoubí přátelství, jiskření a nebezpečí. Zkrátka to je příběh, ve kterém najde každá romantická duše vše, co od takového příběhu lze čekat. Mě osobně příběh připomínal filmy od R. Pilcherové. Úplně v živých barvách jsem si představovala hrad samotný, pastelové barvy oblečení Lexie, barvu květin a moře narážející na útesy.
Podíváme-li se na promyšlenost samotného příběhu, pak tady musí autorce dát jedničku s hvězdičkou. Vše bylo dotažené do nejmenšího detailu, v ději se člověk vůbec neztrácel a vše hezky do sebe zapadalo. Jen ten konec! Probůh?! Jak mohlo autorku napadnout nechat takhle otevřený konec?! Píšu to proto, že pokud se do této knihy pustíte, mějte při ruce rovnou i druhý díl – věřte mi. Opravdu ho mějte nachystaný.
Druhý díl totiž úzce navazuje na ten první a pokud si druhý díl nepřečtete, vyřešení hlavní zápletky vám zůstane skryté a neobjasněné.
Co bych chtěla také ještě na této knize vyzdvihnout je samotné tempo knihy. To bylo příjemné a čtivé a vlastně žádné hluché místo jsem při čtení nezaznamenala.
Knize prakticky – až na ten ustřihnutý konec – nemám co vytknout. Byl to moc příjemně strávený čas, kdy jste se na chvíli mohli barvitě přenést do jiného kouta světa.
Knihu mohu určitě doporučit. Myslím, že se vám bude líbit.
Hodnocení:
Budete-li mít chuť si knihu přečíst, můžete k tomu využít například internetové knihkupectví Knihy Dobrovský.
