Všichni víme, že islámský svět je oproti tomu křesťanskému zcela jiný. Diametrálně odlišný. Víme, že mají Korán, že se modlí několikrát za den, že ženy tam mají zcela jiná práva a postavení než ženy v Evropě. Všichni tak nějak tušíme, že život tam je pro nás, Evropany (a Evropanky obzvlášť) snad až nepředstavitelný. O to více obdivuji autorku Åsne Seierstad, že opustila svou komfortní zónu, oblékla se do burky a žila po nějaký čas v jedné afghánské rodině, aby nám mohla předat své zkušenosti, které tam získala. Věřím, že i pro ni to mnohdy muselo být náročné a nejspíše i nebezpečné.
Åsne je novinářkou, která má pro strach uděláno. Za zmínku také stojí, že vedle (audio)knihy Knihkupec z Kábulu napsala také Jeden z nás: Příběh o Norsku a Dvě sestry.
Ale nyní k audioknize Knihkupec z Kábulu. Jak jsem napsala výše, autorka se seznámila při svém pracovním pobytu v Afghánistánu s knihkupcem a po krátké době, když se začali přátelit, jej poprosila, zda by mohla o jeho rodině napsat pravdivou knihu. Knihkupec souhlasil a tak dostala Åsne příležitost bydlet s knihkupcem a jeho rodinou pod jednou střechou a být svědkem jejich společného soužití. Je to audiokniha, která nám ukáže, jak se v Afghánistánu běžně žije. Poukazuje na každodenní problémy v jedné rodině i na způsoby, jak je rodina řeší. Kniha nabízí naprosto geniální vhled do jejich mentality a kultury, který nám, křesťanům, bývá většinou neznámý. Zcela nezaujatě a bez jakéhokoliv hodnocení nám autorka předává to, čím tam byla svědkem. Tuto nestrannost velmi obdivuji.
Autorka brilantně popisovala nejen osoby samotné, se kterými se setkala, ale také prostředí, ve kterém žila. Při poslechu se tak ocitnete v rodině knihkupce vy a budou se právě vás dotýkat jejich životní starosti i radosti. Život tam není ani zdaleka tak snadný, jako je u nás a ještě více smutné je, když si uvědomíme, že dříve tam byly jejich „zvyky“ velmi uvolněné a velmi podobné těm našim. Ale o tom se blíže dozvíte při poslechu, kde autorka vysvětluje také politickou minulost Afghánistánu.
Při poslechu jsem velmi vnímala, že autorka je novinářkou se vším všudy. Její příběh byl zcela věcný, bez jakýchkoliv příkras. Zkrátka reportážní kniha, která nás zavede do cizího prostředí. Na jednu stranu to bylo o to více zajímavé, surové, na druhou stranu mi v poslechu něco chybělo. Ale to chybějící „něco“ mi nijak nenarušilo konečný dojem z poslechu, který je velmi, velmi dobrý.
Celým příběhem nás provází skvělá Barbora Goldmannová, kterou již znám z poslechu audioknihy Jeden z nás: Příběh o Norsku. Její hlas mám moc ráda. Audiokniha není příliš dlouhá – má pouhých 8 hodin a 55 minut a když se zaposloucháte, uteče to jako voda!
Jedná se o jednu z nejzajímavějších audioknih, které jsem doposud slyšela. Autorce tak děkuji za rozšíření obzorů a Audiotéce za spolupráci, protože jen díky vám se dostávám k takto zajímavým audioknihám a tématům. Děkuji moc.
Hodnocení:
Budete-li si chtít tuto audioknihu poslechnout, můžete k jejímu nákupu využít Audiotéku 🙂