Milovníci Darcy Coates mne teď nebudou mít rádi, protože tohle se, dle mého názoru, opravdu nepovedlo. A přitom to má tak úžasný potenciál!
Keiru někdo pronásleduje a útočiště najde v opuštěné chatce na okraji hřbitova. Rozhodne se tam ukrýt a zjistí, že má schopnost naslouchat mrtvým a vidět je. Zejména jedna mrtvá se ji zjevuje často. Keira ví, že aby nalezla klid, musí ji nějak pomoci. Spolu s přáteli se snaží přijít na to, co se zesnulé ženě stalo, že nemůže opustit svět živých a přejít na druhou stranu.
Darcy Coates je pro mnohé „mistryní“ hororů a jelikož jsem nečetla ani zdaleka všechny její knihy, neodvažuji se snad napřímo napsat, že do mistryně hororů má velmi, velmi daleko. Ovšem to, co jsem od ní zatím četla, mi hororové nepřišlo ani náznakem. Tedy až na poslech audioknihy Kořist, která byla opravdu velmi, velmi povedená.
Ovšem tento její duchařský příběh byl spíše …. humorný, trapný, neuvěřitelný a hlavně, hlavně mi to přišlo, jako by to psala nějaká šestnáctiletá slečna kdesi na koleni v rychlosti před školou, než ji zazvoní zvonek a ona bude muset spěchat na hodinu třeba biologie.
V každé recenzi by měly zaznít nějaké kladné stránky knihy. No, tak já jsem tentokrát opravdu nic kladného na knize nenašla. Možná má zajímavou obálku?
Promyšlenost děje mi přišla ještě možná celkem ucházející, ale PROČ to autorka nepropracovala do mnohem větší hloubky, aby se celý příběh odehrával jako z rychlíku? Proč si nedala více záležet? Proč to zpracování bylo natolik povrchní?! Proč?! Taková škoda! Takový nevyužitý potenciál!
Vztah k hrdinům jsem neměla žádný. Popis osob a prostředí byl velmi chudý.
Nebudu tuto negativní recenzi protahovat – zkrátka se mi to nelíbilo. Myslím, že kdyby autorka dala knize a příběhu více péče, mohlo z toho vzejít něco moc hezkého. Ale tohle se prostě nepovedlo.
A teď směle do mě…. vím, že se mnou nebudete souhlasit.
Hodnocení:
