Nutné lži: temná stránka Ameriky

Píše se rok 1960 a mladá sociální pracovnice Jane žijící v Severní Karolíně se seznamuje s velmi chudou rodinou Hartových. Přijíždí za nimi pravidelně do jejich malého obydlí, aby jim pomohla s přežitím v době, kdy rodina trpí silným nedostatkem finančních prostředků. Rodina žije ze sociálních dávek a z darů, které se Jane podaří pro ně sehnat.

Patnáctiletá Ivy Hartová nemá jednoduchý život. Její maminka je zavřená v nemocnici pro duševně choré, tatínek ji zemřel, její sestra je mentálně zaostalá a babička je už stará a má řadu zdravotních potíží postihující seniory. A aby toho na malou Ivy nebylo málo, pomáhá své sestře starat se o jejího retardovaného syna.

Vycházet s babičkou je stejně náročné jako se sestrou. Malá Ivy musí dohlížet na babičku aby nezapomínala na léky. Stejně tak musí dohlížet na malého Williama, kterému jsou teprve dva roky. Její sestra se o Williama nedokáže sama postarat, přestože ho vroucně miluje.

Sociální pracovnice Jane se pomalu seznamuje se členy rodiny a snaží se si získat jejch důvěru. V té době měli sociální pracovníci v Severní Karolíně moc rozhodovat o sterilizaci a kastraci sociálně slabých občanů – jednalo se o tzv. eugenický program.

Do eugenického programu byla nevědomky začleněna i sestra malé Ivy. Ihned po porodu Williama ji provedli sterilizaci a neřekli jí o tom. Souhlas k tomuto zákroku dala její babička spolu se sociální pracovnicí.

Stejný osud teď čeká i Ivy. Jane, která má srdce na dlani a vybudovala si citový vztah k celé rodině čeká těžké rozhodnutí, zda doporučit Ivy do eugenického programu či nikoliv. Osobně si Jane myslí, že to není správné, ale celé její okolí – babička Ivy, kolegové od Jane a její manžel ji tvrdí, že je to jediná správná věc. Jane své rozhodnutí stále odkládá, až celou záležitost vezme do rukou její nadřízený a pošle žádost o schválení sterilizace eugenickému výboru. Ten žádost schválí. Ivy ví, co jí čeká a rozhodně tento zákrok nechce podstoupit.

Jak celá záležitost dopadne si nechám pro sebe, abych vám neprozrazovala příliš. 🙂

Kniha byla napsána citlivě. Začátek knihy mi přišel spíše línější a příběh se začínal odehrávat velmi pozvolna. Jak se osudy hrdinek odehrávaly a děj vás vtahoval, napětí se stupňovalo a vy začnete mít obě hrdinky rádi. Každá kapitola je psána vždy z pohledu jedné či druhé hlavní hrdinky. Kapitoly se střídají. Jednou vidíme, jak přemýšlí Jane, podruhé jak přemýšlí Ivy. To nám umožní vcítit se do obou postav a prožívat jejich osud s nimi.

Díky příběhu kniha poukazuje na temnou stránku USA okolo roku 1960, kdy lidé bývali na základě nízkého IQ, finanční nedostatečnosti či epilepsie zbaveni možnosti počít dítě. Souhlasy se sterilizací dávali lidé, kterých se zákrok absolutně netýkal. V té době dávaly souhlasy s těmito operacemi otcové dívek, které po večerech zneužívali. Zákroky se prováděly i dvanáctiletým dětem.

Okolo roku 1960 vznikla organizace Human Betterment League (Liga pro vylepšení lidstva), kterou založil magnát punčochového zboží James Hanes a Clarence Gamble z dystanie Procter and Gamble. Tito dva lidé propagovali sterilizaci méně inteligetních osob, Afroameričanů a sociálně slabých, ve jménu snahy zabránit promarnění životů. Poslední sterilizační zákrok byl proveden teprve v roce 1974.

Příběhy skutečných lidí, kterých se zákrok dotýkal – ať už jejich blízkých nebo jich samotných, můžete vidět na této stránce. Video nemá titulky ani dabing.

Knihu rozhodně doporučuji. Přestože se jedná o velmi citlivé téma, spisovatelka si vymyslela takový příběh, který poukazuje na tuto problematiku a přitom ve vás příběh nevyvolá příliš pobuřující reakci.

Přečtením knihy se dozvíte jak se žilo v nedávné době. Přestože je to smyšlený příběh, je to poměrně poučná kniha. Určitě doporučuji.

Hodnocení:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *