Srpen 2020 se nesl spíše v duchu thrillerovém. Ovšem ne úplně na 100%. Přece jen pár knih bylo mimo tento žánr. Z 6 knih, které jsem přečetla, byly 4 knihy šmrncnuté napětím, jedna byla napsána na základě skutečných událostí a jedna byla romantická. Pojďme se tedy podívat na zhodnocení knih, které jsem v srpnu přečetla.
Šesté dítě
Šesté dítě od J. D. Barkera – je prostě TOP. Je to zakončení celé knižní série Sam Porter. Tohle dílo nemělo chybu, četlo se to naprosto perfektně. Velké napětí, pochybnosti o pachateli a zvědavost, jak se celý případ vyvine – něco tak dokonale propracovaného jsem nečetla už opravdu velmi, velmi dlouho. Takže tohle je kniha, kterou vám můžu 100% doporučit, ale rozhodně si nezapomeňte přečíst předchozí díly – Čtvrtou opici a Pátou oběť. Věřím tomu, že pokud máte rádi thrillery, pak vás celá tato série nadchne. Tak jako mou maličkost. 🙂
Za tebou
Kniha Za tebou je knižní novinka. Nejdříve jsem se na ni těšila, pak jsem na ni slyšela docela velkou vlnu kritiky, tak se mi do knihy ani moc nechtělo. Nenechala jsem se však odradit a do knihy se nakonec pustila. No co vám budu povídat – něco tak čtivého jsem vůbec nečekala. Četlo se to jedním dechem. Na jeden zátah jsem knihu přečetla za jeden pobyt ve vaně. Musím však napsat, že i když se to tak dobře četlo, tak něco tak předvídatelného jsem snad nikdy nečetla. Od samotného počátku víte o co v knize asi půjde. Ale děj vás tak vtáhne, že i když budete vědět, kdo za tím stojí, budete chtít vědět, jak se to všechno odehraje. Zvědavost vám nedovolí knihu odložit.
Osvobození
Další knižní novinkou, která se mi dostala do rukou, byla kniha Osvobození. Tato kniha byla inspirována skutečnými událostmi a byla velmi zajímavá. Byl to zase jiný pohled na 2. světovou válku. Osvobození je kniha, kde se nedočtete nic o koncentračních táborech, ale přenese vás do francouzské vesničky, kde okusíte život místního odboje. Určitě stojí za přečtení, ačkoliv pokud čekáte něco emotivního, tak budete zklamaní. Kniha je více méně věcným vykreslením událostí a dané doby. Ale přesto můžu také doporučit.
Přeju si…tebe!
Od těchto těžších témat jsem v srpnu utekla ke knize Přeju si…tebe! Je to romantická záležitost z edice Srdcovky. Tohle bylo naprosto dokonale oddechová kniha, která vám vykouzlí úsměv na rtech, pobaví vás a rozněžní vás. Nebylo to příliš přeslazené. Byl to prostě dokonalý únik do jiného světa, kde je všechno takové příjemné a pozitivní. Pokud tedy budete chtít zapomenout na starosti všedních dní, tak Přeju si…tebe! vás může hezky uspokojit.
Ztracená dcera a Pravá matka
Ztracenou dceru a Pravou matku jsme četli ve společném čtení. Obě knihy patří k thrillerům a psychothrillerům. Obě mají více méně podobnou úroveň. Průměrnou úroveň. Vlastně teď, pár týdnů po přečtení, si jen těžko vybavuji, co bylo obsahem těchto knih.
Ztracená dcera byla, jak už název napovídá, o zmizení dvanáctileté dívky. Byl to příběh prošpikovaný policejními výslechy a zajímavým koncem. Tu a tam mi přišly některé pasáže zbytečné. Ale čtivost tomu nemohu upírat. Jen mi to přišlo celé takové…. no však si přečtěte přímo mou recenzi.
Pravá matka byla také pro mne průměrnou knihou. Tentokrát se zase jednalo o ženu, které před léty zemřely děti a následně od ni odešel manžel. A jednoho dne najde po příchodu domů ze hřbitova sedět v kuchyni malého chlapce. A rozbíhá se kolotoč pátrání, jak se tam to dítě dostalo, proč se tam dostalo, zda ho hlavní hrdinka unesla, zda je psychicky zdravá či nikoliv. Pravá matka je psychothriller, který neurazí, ale ani nenadchne. Kdybych si tento příběh ve svém životě nepřečetla, nevadilo by mi to. Ale jako nenáročná kniha – proč ne? Je to jednohubka, kterou si smlsnete během jednoho večera.
A co jste během druhé půlky prázdnin přečetli vy? Docela by mě zajímalo, které knihy jste si vybrali. Budu ráda, za nějaký zajímavý knižní tip 🙂
