Tento měsíc se nesl díky koronavinu a začínající karantény občas ve stresovém duchu. O to raději se člověk, který je knihomol, uzavírá do světa knih a nechává do svého srdce vniknout jiné osudy – někdy smutnější, někdy naopak veselejší. Já si v březnu dopřála od všeho trochu. Takže mé srdíčko je naprosto spokojené 🙂
Začnu tedy od těch knih, které se mi líbily opravdu nejvíce a které jsou pro mne nezapomenutelné.
Kniha Lustr pro papeže od Jana Tománka je malilinkatá knížka, kterou máte přečtenou raz dva. Ovšem čím menší je kniha, tím větší je její obsah. Tohle byl velice silný příběh, který můžu opravdu doporučit. Je to příběh částečně napsaný podle skutečné události a zavádí nás do doby krutého socialismu. Bolševické praktiky v českých lágrech a hrůzy, které Češi v těchto lágrech prováděli svým krajanům jsou pro mne zcela nepochopitelné a neuvěřitelné. Doufám, že se nikdy, opravdu nikdy, tato doba nevrátí ať už v jakékoliv podobě. Knihu rozhodně doporučuji k přečtení.
Elizino tajemství nás zavádí do Osvětimi. Všichni víme, že každý příběh pojednávající z Osvětimi musí být silný sám o sobě. U této knihy tomu samozřejmě není jinak. Kniha nám představuje samozřejmě osvětimské útrapy, o kterých jste už nejspíše všichni četli nebo je slyšeli, ale rovněž nám také představuje osvětimský nevěstinec, který již tak „profláknutý“ není. Kniha je opět napsána na základě skutečných událostí a rozhodně stojí za přečtení.
Je to marné, ale mám pocit, že knihy, které jsou psané podle skutečné události jsou prostě ty nejlepší. I v případě knihy Bezmocná můžu napsat, že knížka stojí za přečtení. Tento příběh pojednává o mladé maďarské dívce, která se vydá do Toronta jako au-pair. Co čert nechce, ocitne se v rukou podvodníků, kteří ji umístí do tanečního klubu, kde si s ní mohou muži dělat co se jim zamane. Jak si s tím toto mladé děvče poradí a jak se její život bude vyvíjet dál – to si musíte přečíst 🙂
V knize 55 se už ocitáme v ryze smyšleném příběhu. Ve velmi dobře propracovaném příběhu. Je to příjemná detektivka se zajímavým námětem. Celou mou recenzi si můžete samozřejmě přečíst zde na mém blogu. V rychlosti jen napíšu, že dlouho nebudete vědět, jestli je oběť obětí a vrah vrahem. Spisovatel si s vámi bude pohrávat opravdu dlouho, než odkryje nějaké informace, které vám pomohou poznat skutečnost. A připravte se na nervy drásající konec. Doslova. Opravdu. 🙂 Ale je to taky moc hezký příběh.
Když hodnotím zpětně knihu Žádost o přátelství, musím napsat, že se jedná o průměrnou knihu, která nenadchne, ale ani neurazí. Není to špatné čtení, to rozhodně ne, ale neodnášíte si z knihy žádné velké dojmy. Je to takový oddychový příběh o ženě, kterou kontaktuje na facebooku žena, která je již 25 let mrtvá. A věřte mi, že tohle opravdu dokáže rozhodit každého. Kor když víte, že jste za smrt této ženy zodpovědni vy. Námět je to velmi zajímavý, nemyslíte? Konec mi přišel trošku „přitažený za vlasy“, ale proč ne? Čtení má být zábava 🙂
Kniha Krvavý lístek mne uchvátila svým obalem. Přijde mi prostě naprosto dokonalý! Jedná se o YA fantasy. Tohle se mi hodnotilo trošku hůř, protože jsem za prvé na YA fantasy už trošku přestárlá a za druhé nemám příliš mnoho knih tohoto žánru přečtených. Když nad touto knihou zpětně přemýšlím, byla to taková pohádka pro děti. Nemůžu říct, že bych z knihy měla úplně nejlepší pocit. K hlavním postavám jsem si nevytvořila žádný vztah. I když děj nebyl špatný, tak mě to zase tak moc nepohltilo. Ale určitě bude mít kniha mnoho fanoušků 🙂
Pokud si někdy budete chtít přečíst ryze odpočinkovou a absolutně nenáročnou knihu, pak můžete s klidným svědomím sáhnout po knize Kouzlo. Všechny knihy od Danielle Steel jsou velmi nenáročné a čtivé. I tato byla celkem fajn, ale přesto musím uznat, že starší knihy od D. S. mi přijdou propracovanější a lepší. Tohle byl takový životní příběh…který plynul a plynul … až skončil. Samozřejmě dobře 🙂
Ze života single ženy – na tuhle knihu jsem se moc těšila. Opět jsem měla velká očekávání. Moje chyba. Tohle je kniha, na kterou velice brzy zapomenete. Nabízí však řadu různých příběhů. Některé byly milé a fajn, jiné byly trošku vtipné a některé mi spíše přiblížily, jak je autorka (hlavní hrdinka) spíše zoufalá. Z knihy mám i teď smíšené pocity a nemůžu říct, že bych si knihu ráda přečetla znova. To opravdu ne. Nějak mi to nesedlo, ale své čtenáře si jistě najde. To rozhodně ano. Však vy už víte, kde najdete kompletní recenzi na mých stránkách 🙂
A ještě bych ráda zmínila, že jsem přečetla a zhodnotila také dvě kuchařky, které se mi dostaly do rukou. Gastrosexuál je kuchařka pro lidi, kteří si s jídlem chtějí vyhrát. Ale opravdu vyhrát. Žádné takové „co je doma, to se počítá“. Kdepak – tohle je kuchařka, která nabízí opravdu gastrozážitek. A ukáže vám, jak si tento gastrozážitek připravit. Oproti tomu kuchařka Vaříme bez hladových potravin je kuchařkou pro všechny. Mě osobně kuchařka nadchla. Mám totiž ráda zdravé a dobré jídla, takže pro mě je toto ideální inspirace. Stala se z ní má nejoblíbenější kuchařka 🙂
A to je vše. Více jsem toho přečíst nestihla, ale i tak jsem s výběrem knih spokojená. Většina z nich byla moc hezká. A co jste přečetli vy? 🙂
