Zhodnocení knih: duben 2020

A je to tady zase. Poslední den měsíce a s ním pravidelné ohlédnutí za vším, co jsem v dubnu přečetla. Tentokrát jsem přečetla 9 knih – včetně dvou knih, které jsme četli společně. 🙂

Když se dívám na knihy, které jsem přečetla v dubnu, nemůžu o žádné říci, že by nějak extrémně vyčnívala nad ostatními. Prakticky každá kniha měla něco do sebe.

Začnu tentokrát od té, která se mi četla nejhůře. Tady musím s politováním napsat, že jednalo o knihu Sen, který se naplnil od spisovatele Luca Di Fulvia. Kniha má na všech knižních databázích velmi vysoké hodnocení, ale já jsem s touhle knihou bojovala. Hodně mě to mrzí, protože to byl dárek od mého přítele a já se na tu knihu nesmírně těšila. Když jsem četla knihu Chlapec, který rozdával sny, byla jsem nadšená. Říkala jsem si, že spisovatel opravdu umí psát. Příběh to byl povedený. Děj měl spád a všechno bylo tak, jak to být mělo, aby se z knihy stala velmi úspěšná kniha. Jenomže u knihy Sen, který se naplnil mi toho už přišlo až příliš. Nevím, jestli to bylo tím, že tam bylo tolik postav, že jejich osudy byly plné zvratů – ale až přílíš. Měla jsem pocit, jako by spisovatel už tlačil na pilu a… no prostě se mi to četlo opravdu těžce. Dokonce bych řekla, že mne kniha krapet odradila od četby dalších jeho knih. Ale doufám, že tohle mne za čas přejde a já se k jeho knihám znova dostanu. Třeba za půl roku 🙂 Tahle knížka byla pro mne tento měsíc takovým Černým Petrem. Ale určitě bych vás nechtěla od čtení této knihy odradit, protože já jsem asi jediná, kdo jí hodnotí takto. Všichni ostatní jsou z knihy opravdu nadšení. Takže určitě bude lepší, když si názor uděláte sami 🙂

Další kniha, kterou bych hodnotila spíše průměrně, byla kniha Půvab pomsty. Já jsem ji po přečtení dala 3 srdíčka z 5. Ono je to vlastně první díl série Jane Doe a když se tak nad tím zamýšlím, tak to může být ještě hodně zajímavé a jsem moc zvědavá, jak se sociopatická hlavní hrdinka bude v dalším příběhu vyvíjet dál. Série s tím, jak byl nastartovaný první díl má ohromný potenciál. Nicméně ano, od knihy jsem očekávala něco více. To opravdu ano. Recenzi si můžete přečíst po kliknutí na název knihy výše. Nemá cenu se o tom více rozepisovat, protože teď se už dívám na knihu jako na jeden článek něčeho většího a může to být nakonec dost dobré. Pokud bych ale měla knihu hodnotit jednotlivě – tak mi to přišlo takové … prostě průměrné. Ale zase jsme u toho – berte mne s rezervou, protože třeba na stránce Databáze knih má tato kniha výborné hodnocení. Ale já když u knihy necítím žádné emoce a napětí, tak mi to přijde prostě slabé. Možná jsem už jen velmi náročná.

Poslední aristokratka – kniha od Evžena Bočka. Tuto knihu dávám na třetí místo od konce ne proto, že by to byla slátanina – to vůbec ne. Jen to byla jediná humorná kniha, kterou jsem tento měsíc přečetla a byla to opravdu příjemná odpočinková četba. Bylo to úsměvné a milé. Ale následující knihy ve mne zanechaly více. Proto ji dávám jako třetí v pořadí od konce, ale kdybych měla srovnávat humorné knihy, které jsem kdy přečetla, patřila by k těm lepším. Takže pokud i vy budete mít někdy náladu na něco jednoduchého nad čím nebudete moci tolik přemýšlet, určitě běžte do Poslední aristokratky. Já se chystám někdy v budoucnu přečíst i další díly. Pak budu hodnotit jednotlivé knihy mezi sebou. Tak na to jsem taky už zvědavá.

Křižovatka života – to byla velmi příjemná knižní novinka, kterou mi poslalo nakladatelství. Nehodnotím knihu dobře proto, že je to recenzní výtisk, ale proto, že se mi opravdu líbila. Ano, příběh mi připomíná knihy ála D. Steelová, ale bylo to pojaté moc hezky. Postavy byly propracované skvěle a všechno bylo pojato tak citlivě, že jsem si čtení nesmírně užila. Jestli mi ukápla slza, to si už nepamatuji, protože jsem tento měsíc plakala více u jiné knihy. Ale i tak je to příjemná odpočinková kniha, kterou smlsnete jedním dechem. Moc hezké a stojí za přečtení.

Jako recenzní výtisk ke mne doputovala rovněž také knižní novinka od Jodi Ellen Malpas – Kontroverzní princezna. Je to první díl knižní série Královská láska. Zpočátku jsem měla při čtení trošku problém se stylem, jakým je kniha napsaná. S dialogy mezi hlavními hrdiny jsem trošku bojovala – přišlo mi to prostě trapné, nereálné a ujeté. Nějak si nedovedu představit, že by se někdo takto choval k princezně. Ale po krátké době jsem to přijala prostě tak, jak to je a do knihy se hezky začetla a pak už to šlo samo. Otevřený konec u mne způsobil to, že si další díl prostě musím přečíst. Nakonec to hodnotím jako velmi pěkný romanticko-erotický román. Jsem zvědavá, jak to všechno dopadne 🙂

Pak bych ráda poukázala na knihu Chůva od Gilly Macmillanové. Co ke knize říci? Nebylo to špatné, ale ani jsem si z toho nesedla na zadek. Přišlo mi to jako průměrný psychothriller. Knihu jsem četla po dočtení Tatérky a tak mi najednou Chůva přišla jako takový pomalu táhnoucí se příběh. Četlo se to dobře, to ano. A dobře jsem rozuměla všem postavám, které se v knize vyskytly. Tuto knihu budu číst znova za pár týdnů, protože si ji čtenáři odhlasovali ve skupince na společné čtení, tak jsem zvědavá, co na ni budou říkat jiní. Mě tam zase chybělo trošku toho napětí. Ale čtivé to bylo. Žádné emoce jsem však u četby taky necítila. Takže taková normální kniha, řekla bych.

Na třetí příčku nejlepších knih měsíce dubna se dostala kniha Hluboká modř moře. Tohle bylo velice příjemné čtení. Moc hezký válečný román, který má řadu zvratů, tajemství a prostě všechno, co kniha má mít. Ne, ani tady slza neukápla, ale bylo mi potěšením knihu číst a fakt jsem se nechala hezky pohltit. Marie Lamballe má na svém kontě už mnoho knih, ale já jsem četla od ní zatím jen dvě. Tuto a Hortenziovou zahradu. Hortenziova zahrada mě docela zklamala, protože tam bych řekla, že se povedla jen jedna dějová linka. Za v knize Hluboká modř moře – tam byly povedené obě a opravdu to bylo super. Knihu určitě doporučuji. Pokud budete mít někdy chuť na odpočinkový válečný román, klidně po této knize sáhněte 🙂

A teď nám zbývají dvě knihy, které se poperou o první a druhé místo na pomyslném žebříčku nejlepších knih, které jsem přečetla v dubnu. A je to těžká volba, protože se jedná o dva různé žánry a oba byly skvělé.

Tak tedy na druhé místo dávám knihu Tatérka, kterou jsme četli jako společné čtení. Byl to moc fajn thriller. Děj měl spád, bylo tam napětí, byla tam brutalita podaná tak, až vám šel mráz po zádech 🙂 Za mne výborná kniha. Rozhodně doporučuji. Ke knize ani nemám co více napsat. Prostě perfektní.

A na první místo dávám knihu To nejlepší v nás od Colleen Hoover. To přece nemůže nikoho překvapit, že? 😀 Colleen píše prostě skvostně a citlivě tak, že ke konci nestíháte střídat kapesníčky jak moc se vám proplachují slzné kanálky. Přestože mi hlavní hrdinka pila krev, tak konec jsem obulela jako malá holka. Kniha ve vás zanechá velmi silný dojem. Takže můžu jedině doporučit.

No… a začínáme pomalu nový měsíc. Jsem zvědavá, jaké knihy se ke mne dostanou od nakladatelů. Obávám se, že příští měsíc budu číst snad jen jejich knihy. Ale i tak se těším. Já ty novinky prostě miluji.

Tak se mějte krásně, užívejte jara plnými doušky a přeji hezké počtení 🙂

Vaše Vášnivá čtenářka 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *